Protahování při běhu

Chcete běhat efektivněji? Přestaňte se protahovat

 

Nedostatek flexibility nemusí být nutně špatná věc.

 

NEDOTKNETE SE PRSTŮ NA NOHOU? NENÍ TO KONEC SVĚTA

Jedním z nejzajímavějších efektů trénování běhu je snížení pružnosti kloubů dolních končetin. Jedním slovem, čím více běháte, tím těžší je dotknout se prstů u nohou.

Flexibilita je obecně považována za dobrou věc, a proto se ztrátě flexibility, která vyplývá z častého běhání, snaží každý vyhnout a věnuje se protahování co nejvíce. Ale přemýšlejme o tom: proč by běh způsoboval fyziologickou adaptaci, která by pro samotný běh nebyla příznivá? Víme, že každá jiná adaptace je pro běh dobrá. Zvýšená hustota kostí, zvýšené ukládání svalových glykogenů, zvýšená hustota svalových mitochondrií, snížené zásoby tělesného tuku – to vše je (nejen) pro běžce přínosné. Proč by tedy snížená flexibilita měla znamenat problém?

SNÍŽENÁ FLEXIBILITA BĚŽCŮ JE PŘIROZENÁ

Skutečnost je taková, že ani ztráta flexibility není negativním efektem, ale naopak užitečným, stejně jako je tomu u všech ostatních efektů. Přirozené stahování dolních kloubů a spojovacích tkání, ke kterému dochází v reakci na běhání, umožňuje svalům fungovat jako tužší pružiny, které jsou schopné lépe zachytit energii z nárazu a znovu ji použít k posunu v pohybu vpřed. Ekonomika běhu se tedy zlepšuje tím, že běžec může využívat méně energie k udržení daného tempa.

Studie společnosti Cal Poly ze San Luis Obispo v Kalifornii porovnávala ekonomiku běhu a flexibilitu u 21 běžců. Vědci nalezli inverzní vztah mezi flexibilitou dolních končetin a běžeckou ekonomikou. Jinými slovy, čím těžší bylo pro běžce, aby se dotkl prstů na nohou, tím úspornější byl jeho běh.

PROBLÉMY TŘETÍHO TISÍCILETÍ

Flexibilita však není pro běžce v absolutním smyslu špatná. Je důležité mít normální rozsah pohybu v kotnících a kolenech, a další průzkumy také ukázaly, že nejlepší běžci mají větší rozsah pohybu v kyčlích než běžci pomalejší.

Zatímco běh samotný rozsah pohybu příliš nesnižuje, sezení je mnohem rizikovější – a většina z nás mnohem více sedí než běhá. Stejně tak je tomu u neustálého nošení bot. Roky sezení způsobují funkční zkrácení svalů, jako jsou kyčelní flexory, které poté ztěžují běh a zvyšují riziko poranění. Funkční zkrácení znamená, že se svaly chovají, jako by byly zkrácené, přestože nejsou a jen neustále udržují napětí. Nosit boty způsobuje totéž, funkční zkrácení lýtkových svalů a Achillovy šlachy.

CO TEDY DĚLAT NEBO NEDĚLAT?

Studie Cal Poly také zjistila, že ačkoliv mají méně flexibilní běžci lepší ekonomiku běhu, tak i běžci, kteří mají delší Achillovy a patelofemorální šlachy, mají běh obdobně úsporný. Protahování určitých partií je tedy důležité pro zvrácení funkčního zkrácení svalů a šlach, které je výsledkem nadměrného sezení a dlouhodobého nošení obuvi. Provádět protahování je také důležité s přibývajícími roky života, protože v určitém věku již může ztráta flexibility kompromitovat běžecký výkon.

Stručně řečeno, běh samotný nezpůsobuje ztrátu flexibility, kterou je třeba pokoušet se zvrátit extrémním protahováním, ale není špatný nápad se jako běžec občas protáhnout. Obnoví se funkční délka svalů a šlach, které jsou funkčně zkráceny častým sezením a nošením bot. Správná je hlavně snaha o zvětšení rozsahu pohybu v kyčlích (například pomocí hlubokých výpadů), což jsou klouby, u kterých je takto zvětšený rozsah pro běh velmi užitečný.

 

Zdroj: running.competitor.com

 

 

 

indexChcete dostávat měsíčně přehled o nových článcích a běžeckých novinkách? Přihlašte se k odběru a nic vám neunikne!

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *