24.6.2015
Kategorie: Motivace, Zajímavosti

40 let Steva Prefontaina

Steve Prefontaine: Bojovný duch

steve prefontaine

 

 

 

Prefontainova soutěživost, odvážná závodní taktika a neodmyslitelné charisma okouzlily davy lidí a inspirovaly nadějné běžce začít s tímto sportem a vše mu dát.

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1973, 2 roky po založení značky Nike, kdy boty ozdobila první „fajfka“, podepsala rodící se obuvnická společnost smlouvu se svou první běžeckou hvězdou. Fenomenální rodák z Oregonu držel americké rekordy na rozličné vzdálenosti. Jeho největším představením byla Olympiáda v Mnichově v roce 1972. Poté se objevil i na obálce magazínu Sports Illustrated jako „americký běžecký zázrak“.

Tím zázrakem byl Steve Prefontaine, ve svých 22 letech nejznámější americký dráhový i přespolní běžec. Měl odhodlání bojovníka, každý závod běžel tak, jako by na něm měl záviset jeho život. Stal se mnohým inspirací k zálibě v běhání a závodění.

Někteří lidé tvoří se slovy, s hudbou nebo se štětcem a barvami. Já rád vytvářím něco krásného, když běžím. Líbí se mi, když se lidé zastavují a říkají: „Ještě nikdy jsem nikoho neviděl takhle běžet“.“ říká Steve Prefontaine.

IM12962_rectangle_1600

IM12990_rectangle_1600

Na dráze

V 15 letech, soutěžící za Marsfieldskou střední školu v Coos Bay v Oregonu, Prefontaine vytvořil svůj první národní rekord na 2-mílové trati v čase 8:41:05. Vyhrál státní šampionát v přespolním běhu v letech 1968 – 1969 a ve svých juniorských i seniorských letech odcházel v přespolním běhu i na trati neporažen. Během svých seniorských let byl silně verbovaný nejlepšími běžeckými školami. Prefontaine řekl, že ho tehdy ovlivnil ručně psaný vzkaz od hlavního trenéra Oregonské Univerzity, Billa Bowermana. „Stálo tam, že jestliže přejdu do Oregonu, udělá ze mne nejlepšího distančního běžce všech dob. To bylo vše, co jsem potřeboval slyšet.

IM471_native_1600Během svých seniorských let byl silně verbovaný nejlepšími běžeckými školami. Prefontaine (vlevo) řekl, že ho tehdy ovlivnil ručně psaný vzkaz od hlavního trenéra Oregonské Univerzity, Billa Bowermana (vpravo).

 

 

 

 

Zatímco trénoval pod Bowermanem a jeho asistentem Billem Dellingerem, který do Oregonu přišel v roce 1969, vyhrál sedm NCCA titulů (tři v přespolním běhu v letech 1970, 1971 a 1973 a čtyři v běhu na 3 -mílové trati v letech 1970 – 1973). V soutěži Pac-8 Conference vyhrál během svého 4 -letého působení v Oregonu na 3- mílové trati každý ročník. V roce 1971 vyhrál i mílovou trať. Doma v Hayward Field během své vysokoškolské kariéry i později, mezi lety 1970 – 1975, vyhrál neuvěřitelných 35 závodů z 38.

„Nechci tam jen jít a běžet“ poznamenal jednou Prefontaine. „Chci, aby se lidé mohli dívat na něco vzrušujícího.“

Prefontaine přišel v době, kdy bylo běhání vzdáleno masám, jinak je tomu v současné době. Tenkrát řidiči, kteří na silnici míjeli běžce, po nich házeli odpadky a řvali, aby tam nezavazeli jedoucím autům. Prefontaine pomohl změnit tento přístup od zlosti až po obdiv k běžcům. Silou svého nesporného úspěchu a vítězství dokázal z běhu udělat velmi moderní a společenskou záležitost. Jeho spojení s Nike pomohlo upevnit „fajfku“ jako zavedenou běžeckou značku a transformovat Nike z národní obuvnické společnosti v celosvětově známou značku.

IM29404_native_1600

 

Prefontaine vyhrál sedm NCCA titulů (tři v přespolním běhu v letech 1970, 1971 a 1973 a čtyři v běhu na 3-mílové trati v letech 1970 – 1973). Soutěž Pac-8 Conference vyhrál během svého 4- letého působení v Oregonu na 3-mílové trati každý ročník. V roce 1971 vyhrál i mílovou trať. Doma v Hayward Field během své vysokoškolské kariéry i později, mezi lety 1970 – 1975, vyhrál neuvěřitelných 35 závodů z 38!

 

 

 

 

 

 

 

 

Ještě jako závodník Oregonské Univerzity měl Prefontaine značný vliv na Blue Ribbon Sports a Nike footwear (tenkrát byly produkty značeny jako Nike, ale společnost jako taková se jmenovala Blue Ribbon Sports nebo BRS). V létě roku 1973 se rozhodli spoluzakladatelé Nike Phil Knight a Bill Bowerman zvýšit Prefontainovi jeho roční stipendiium na 5 000 dolarů a pomoci mu tak vyrovnat výdaje spojené s tréninkem i možnost skončit s příležitostnou brigádou v populární hospodě Paddock.

Mezi prací na dráze a dlouhými běhy podél řeky McKenzie se Prefontaine věnoval obchodu BRS v Eugene. Prefontaine se začal velmi dobře orientovat v BRS i jejích produktetch. Na vizitkách byl uváděn jako Národní ředitel pro veřejné záležitosti, začal cestovat po celém severozápadním Pacifiku, sdílel s běžci své tréninkové tipy a povzbuzoval je, zatímco jim předváděl novinky v běžecké obuvi od Nike.

IM12910_rectangle_1600 IM12991_rectangle_1600

 

 

 

 

 

 

Počátek sportovního marketingu „fajfky“

„Úžasné je, že Prefontaine byl po čertech dobrý student, miloval vrtání se ve věcech a jejich učení“ řekl Geoff Hollister, běžec, který také závodil za Oregonskou Univerzitu pod Bowermanem a stal se třetím zaměstnancem Nike. Hollister vedl obchod BRS v Eugene a on a Prefontaine se stali blízcí přátelé, sdílející zájmy o architekturu, sportovní auta a samozřejmě o běh.

Navštěvovali střední školy, kolegy, sportovní obchody a běžecké kluby. „Všude, kde jsme byli si Prefontaine udělal čas a zaběhal si s dětmi. Probíral jejich formu, mluvil s nimi.“ řekl Hollister. Prefontaine navazoval snadno vztahy s dospívajícími a byl přirozeným mluvčím sportu. Ve své knize „Out of Nowhere“ si Hollister vzpoměl na rozhovor Prefontaina se studenty z Alabamy:

„Musíte mít cíle a navrhuji vám, abyste si je napsali. Pokud si je napíšete, ztotožníte se s nimi. Neplýtvejte svým časem.“ radil Prefontaine „Chcete-li dělat věci hůře než jak nejlépe dovedete, je to plýtvání darem“.

Stejný osobní přístup Prefontaine používá i s ostatními běžci, se kterými komunikuje na dálku a pomáhá tak Nike vytvářet včasný sportovní marketingový plán. On představil sportovním elitám produkty Nike, posílal jim boty spolu s osobními vzkazy a svou vizitkou, dělajíc si tak přátele po celém světě. „To byl jen jeho nápad.“ řekl Hollister. Prefontain poslal krabici bot Mary Decker do San Diega, novozélanďanovi Johnu Walkerovi a Dicku Quaxovi, Brendan Fosterovi do Anglie a Kip Keinovi do Keni. „Všichni tihle lidé začali používat obuv Nike.“ řekl Hollister.

V dubnu 1975 poslal Prefontaine boty Nike Boston´73 spolu se vzkazem tehdy celkem neznámému běžci Billu Rogersovi. Nástup těchto bot vyvolal rozruch mezi jeho kolegy v Greater Boston Track Club. „Slyšel jsem o botách Nike a viděl fotky, ale tohle bylo poprvé, co jsem je viděl naživo.“ vzpomíná Alberto Salazar, který byl studentem v Bostonu a tehdy i Rogersovým týmovým kolegou. „Přinesl je na dráhu, my jsme si je prohlíželi v rukách a předávali ostatním. Každý byl upřímně nadšený, ne z toho, že to byly Nike boty – byly pěkné, protože byly jiné – ale hlavně Steve Prefontaine poslal boty se vzkazem.“ Za pár týdnů v nich Rogers běžel místní maraton. A doběhl jako první.

 

IM5210_native_1600

 

 

Pro Nike byl Prefontaine průkopníkem a můzou na dráze, našel vysoce originální způsob jak spojit běžce se značkou.

 

 

 

 

Odkaz Steva Prefontaina

Prefontaine je také vzpomínán jako podporovatel Amerických amatérských dráhových a přespolních běžců, kteří bojovali za rovná pravidla u Americké atletické unie (AAU). Běžci, kteří se chtěli v roce 1970 zúčastnit Olympijských her byli nuceni, aby zůstali amatérskými běžci, což bylo obtížné, protože museli trénovat a přitom chodit do zaměstnání a živit rodiny. AAU kontrolovala běžecké závody a měla lví podíl na výběru poplatků od účastníků.

„Amatérizmus měl být vykopnutý už v roce 1920,“ řekl Prefontaine. Každý průměrný běžec ví, jak je těžké to udělat.“

Neustále napadal AAU a mluvil o nerovném přístupu i přesto, že to mohlo ohrozit jeho starty na závodech. Prefontaina chránil jeho status amatéra, přesto v Montrealu nestartoval. Jeho posledním představením byl závod proti Finskému národnímu týmu, který pomáhal organizovat, v čele s výborným Frankem Shortem.

Závod byl na 5 000m, Prefontaine táhl Shorta první dvě míle, pak tři kola před cílem zrychlil. 7 000 diváků na Hayward Field sledovalo cílový prostor, poslední kolo zaběhl za 60,3s a vítězným časem 13:23:08 doběhl stejně jako při svém americkém rekordu. Zaběhl vítězné kolo, účastnil se s přáteli slavnostního banketu Oregonské Univerzity, udílení cen v běhu.

Největší hvězda dráhového a přespolního běhu v zemi přišla tragicky o život při autonehodě cestou domů, ve 24 letech.

Jeho odkaz je mnohostranný. Pro generaci běžců všech úrovní představuje filosofii neuvěřitelně tvrdého tréninku a chutě soutěžit. Pro Nike byl Prefontaine průkopníkem a můzou na dráze, našel vysoce originální způsob jak spojit běžce se značkou.

Pro kolegy běžce byl Prefontaine lídrem, který jim pomohl od amatérismu k profesionalitě. Po jeho smrti se další běžci připojili k Nike v boji za svá práva, což vedlo v roce 1978 ke zrušení AAU přímo americkým Kongresem. A to byl možná jeho nejdůležitější odkaz mimo trať.

„Prefontaine byl rebel z dělnického prostředí, chlap plný domýšlivosti a odvahy“ řekl spoluzakladatel Nike Phil Knight. „Prefontainův duch je základním kamenem, duší společnosti Nike“.

 

Zádný komentář

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *